PRŮKOPNICKÝ DUCH

Některé formy umění jsou natolik jedinečné a znamenité, že v průběhu staletí pouze nepřežívají, ale doslova rozkvétají.

Výborným příkladem je komplikovaná metoda řezání skla Edo Kiriko. Japonští mistři v této dvousetleté a vysoce ceněné tradici hrdě pokračují až dodnes. Jsou to však moderní tvůrci a jen s velkou opatrností by svoji práci popsali jako přísně tradiční.

“Tradice je jedno z mála slov, které obtěžkané mnoha různými významy,” vysvětluje tvůrce Joširo Kobajaši, zástupce třetí generace mistrů řemesla Edo Kiriko. “Není to nic vynucovaného, ani si to lidé nenesou s sebou na zádech, je to něco, co podle mne pramení z naší každodenní lidské činnosti a organicky vzniká opakováním té či oné zvyklosti. Něco, co vše propojuje.”

Přesnost opakování je klíčovou součástí techniky Edo Kiriko a každý aspirující mistr řemesla se musí připravit na roky výcviku a praktického školení. Kobajaši, podobně jako řada jeho kolegů, začal s výcvikem již ve 13 letech, kdy se v dílně připojil ke svému otci.

“Tehdy jste sledovali zkušené mistry řemesla, učili se pozorováním a nacvičovali postupy až 10 hodin denně,” uvádí. “Byla to skutečně vyčerpávající práce.”

Usilovně pracoval na rozvoji svých dovedností a připouští, že skutečným profesionálem se začal cítit až tehdy, když mu kolegové ve věku 33 let udělili zvláštní ocenění. Je to v každém ohledu náročné učení, ale roky výcviku jsou klíčové, neboť tato forma výroby skla, která sahá ke konci období Edo v oblasti Tokia, si žádá extrémní pečlivost a míru perfekcionismu, odrážející na detaily zaměřený charakter japonské kultury.

Pro Kobajašiho je právě složitost jeho práce klíčovou podmínkou zajištění vysoké kvality výsledného produktu, ale současně je i podstatou hlubokého pocitu naplnění a radosti, které mu jeho řemeslná práce poskytuje.

“Jsem si jist, že právě tato filozofie má vliv na práci mistra řemesla,” komentuje. “Zásadní dopad mají i ty nejmenší detaily. Právě proto při své práci postupuji nesmírně pečlivě. Důležité je osobní uspokojení, které mistr řemesla ze své práce čerpá.”

Ačkoli je sám nadšeným zastáncem řemeslného umění Edo Kiriko, které mu již léta přináší nesmírnou radost, Kobajaši nikterak nenutil svého syna, aby následoval v jeho šlépějích - naopak jej povzbuzoval, aby se poohlížel i po dalších možnostech profesní kariéry.

Dlouhá rodinná historie a tradice se však ukázala jako velmi mocná, a tak se do rodinného podniku zapojil i jeho syn Johei, který do výroby vnesl moderní pohled na věc, avšak současně pokračoval ve výrobě produktů oceňovaných a průběžně zdokonalovaných předchozími generacemi.

“Je skvělé mít možnost dělat něco, z čeho máte radost a současně vás to živí,” říká Kobajaši. “Jsem šťastný, že jsem se pro tuto práci rozhodl.”